Autor
Andrzej Sapkowski se narodil 21.6.1948 v polském městě Łódź,
vystudoval vysokou školu zahraničního obchodu v Łódź, je ženatý, ovládá několik
světových jazyků, v letech 1972 - 1994 pracoval v zahraničním obchodě. V roce 1986
debutoval povídkou “Zaklínač” v časopise Fantastyka (později vyšla česky v Ikarii).
Zaklínač je mutant ovládající nadpřirozené tělesné i magické vlastnosti,
bojující s nestvůrami ve světě fantasy. Roku 1988 se stal podle čtenářů téhož
časopisu nejoblíbenějším polským autorem fantasy. V roce 1990 vydal první část
krátkých povídek “Poslední přání”. Roku 1992 navázal druhou částí “Meč
osudu”. Pětidílnou ságu o zaklínačových dobrodružstvích začal r. 1994 knihou
“Krev elfů”, dále pokračoval knihami “Čas opovržení” (1995), “Křest
ohněm” (1996) a “Věž vlaštovky” (1997). Poslední díl “Paní z jezera” již
v Polsku vyšel v roce 1998, u nás se tak snad stane zanedlouho. Roku 1995 publikoval
“Svět krále Artuše”, essay diskutující o popularitě legend o králi Artušovi
mezi současnými čtenáři a jejich vlivu na autory 20. století, kniha obsahovala
mikro-novelu “Maladie”, variaci na legendu o Tristramovi a Islodě. Je autorem fantasy
počítačové hry “Yrrhedesovo oko”, jedné z nejpopulárnějších v Polsku (jak je
tomu u nás, nevím). V roce 1988 se stal nejoblíběnejším polským fantasy autorem
časopisu Fantastyka. Patří k nejoblíbenějším autorům u nás, na Slovensku, v Rusku
a vůbec v celé východní Evropě. V roce 1996 se jeho příběhy dočkaly vydání v
němčině. Již podepsal smlouvu na filmové zpracování Zaklínače a na televizni
seriál podle svých povídek. V posledních letech píše recenze a fejetony do
časopisů Fantastyka a Magia i miecz. Rád by napsal román, odehrávající se v
Čechách v období husitských válek.
Dílo
Tandaradei! - kniha povídek nejen o Zaklínači (povídky Konec
světa, Poslední přání, V kráteru po bombě;
není k dostání)
Zaklínač - Stříbrný meč - kniha povídek (povídky Zaklínač, Zrno pravdy) (89 Kč)
Zaklínač - Věčný oheň - kniha povídek (povídky Hranice možností, Střípek ledu) (89 Kč)
Zaklínač - Meč osudu - kniha povídek (povídky Trošku se obětovat, Meč osudu,
Něco víc) (89 Kč)
Zaklínač I. - Poslední přání - kniha znovupřeložených straších povídek,
doplněných rozsáhlým Hlasem rozumu, plus také úvodní povídka Cesta, z níž není návratu (250 Kč)
Zaklínač II. - Meč osudu - kniha znovupřeložených straších povídek
Krev elfů - první část ságy o Zaklínači (99 Kč)
Čas opovržení - druhá část ságy o Zaklínači (99 Kč)
Křest ohněm - třetí část ságy o Zaklínači (129 Kč)
Věž vlaštovky - čtvrtá část ságy o Zaklínači (159 Kč)
Paní z jezera - pátá, závěrečná část ságy o Zaklínači
Zlaté odpoledne - další “negereltovská povídka” vyšla v Ikarii 5/99
Něco končí, něco
začíná - svatba Geralta s Yennefer - závěrečná povídka - vyšla v Ikarii 5/95 a Dechu Draka 6/94
Ocenění získaná A. Sapkowskim
Polské ceny:
1989 |
Tvůrce roku - Laureat LYENKFY |
1990 |
Cena Polského fandomu - “Cena Janusza A. Zajdla” za “Menší zlo” |
1992 |
Cena Polského fandomu - “Cena Janusza A. Zajdla” za “Meč osudu” |
|
Tvůrce roku - LYENKFY |
1993 |
Cena Polskeho fandomu - “Cena Janusza A. Zajdla” za “V kráteru po bombě” |
1994 |
Cena Polského fandomu - “Cena Janusza A. Zajdla” za “Krev elfů” |
České ceny:
1993 |
Ikaros za “Zaklínač” |
|
Ludvik za “Zaklínač” |
1994 |
Ikaros za “Meč osudu” |
1995 |
Cena Akademie science fiction, fantasy a hororu za “Krev elfů” |
1996 |
Ikaros za “Krev elfů” |
|
Cena Akademie science fiction, fantasy a hororu za “Čas opovržení” |
1998 |
Cena Akademie science fiction, fantasy a hororu za “Věž vlaštovky” |
Můj stručný popis
Andrzej Sapkowski vytvořil ve svých knihách zvláštní středověký
svět. Do země, kde dříve žili elfové a trpaslíci, připluli lidé a postupně si
ostatní národy podmaňují. Na ochranu před nestvůrami putují světem zaklínači -
mutatni, odborníci na boj mečem. Hrdinou Sapkowského povídek je zaklínač Geralt,
který nejen pobíjí netvory, ale též uvažuje a se svými přáteli Marigoldem,
trpaslíkem Yarpenem Zigrinem, čarodějkou Yennefer a dalšími se vydává na
nebezpečné výpravy ve snaze uchránit malou Cirillu před záměry čarodějů, králů
i císaře Nilfgaardu - Emhyrem van Emreisem.
První tři knihy jsou soubory povídek, ve kterých se čtenář může
seznámit s běžnou prací zaklínačů, s přáteli Geralta a v neposlední řadě i s
jeho nepřáteli. Sága o Zaklínači je román, což mimo jiné značí, že je mnohem
složitější než povídky, a celý se točí kolem patnáctileté princezny Cirilly z
Cintry, která je vysokou kartou ve vypuklé válce s Nilfgaardem. Geralt ji jednou
zachrání život a od té doby ji chrání, na zaklínačském hradišti se naučí
zacházet s mečem, Geraltova přítelkyně Yennefer se ji snaží zasvětit do základů
magie. Nakonec se rozhodne přihlásit Ciri do kouzelnické školy. Setkají se tam s
Geraltem, avšak při kouzelnickém kongresu někteří členové Kapituly zradí a
vpustí na Thanedd elfí záškodníky. Propukne bitka, při níž se nešetří ani
ocelí, ani magií. Yennefer je zkomprimována do krystalu, kouzelník Vilgefortz Geralta
ztluče holí a přeláme mu nohy a Ciri vstoupí do zanášejícího teleportu na Tor
Lara - Věži racka. To ji sice zachrání, dostane se někam na jih Nilfgaardu, ale
poté, co málem zahyne v poušti se stane členkou tlupy Potkanů a v podstatě se
věnuje přepadání a zabíjení. Ale vše má svůj konec, lovec lidí Bonhart pobije
celou tlupu, jen Ciri, na kterou je vypsána odměna, nechá žít, ale zato ji sadisticky
týrá. Po dlouhém utrpení, když se u ní shromáždí její nejvýznamnější
nepřátelé Rience, Stefan Skellen a Bonhart, se jí podaří uprchnout, ale je zraněna
a v bezvědomí ji v bažinách nalezne poustevník Vysogota a vyléčí ji. Po několika
týdnech se vydá na cestu k Věži vlaštovky, kde má být také portál. Cestou pobije
několik svých pronásledovatelů a zbytek porazí na zamrzlém jezeře. Když vstoupí
do portálu, čtvrtá část končí a já si musím počkat na závěrečnou pátou
část Paní z jezera. Má být dvakrát tlustší, než Věž vlaštovky, zjistí se, že
Emhyr je Duny, Geralt s přáteli přepadne Vilgefortzovu citadelu Stygga, aby vysvobodili
Yennefer, ale několik jich tam zemře. Dojde k velké bitvě nad Brennou mezi vojsky
Nilfgaardu a Nordlingů, kde povstanou z mrtvých někteří mrtví hrdinové. Jak to
nakonec dopadne s Geraltem a Yennefer, a jak se bude dařit Ciri, o tom se nechte
překvapit.
Ukázka (Čas opovržení, kapitola čtvrtá)
Rytíř se blížil pomalu, rostl před dívkou jako vysoká černá
věž. Peří na helmě se chvělo a šelestilo. “Neunikneš mi, Lvíče z Cintry,”
zaplály v průzoru helmice nelítostné oči. “Tentokrát už ne. Nemáš kam utéct,
šílená princezno.”
“Nedotkneš se mě,” opakovala přiškrceným hlasem.
Zděšeně se tiskla ke studené zdi.
“Musím. Plním rozkazy.”
Když po ní vztáhl ruku, strach náhle ustoupil a vystřídal jej divoký hněv. Hrůzou
ztuhlé svaly se uvolnily, vymrštily se jako pružiny a samy vykonaly na Kaer Morhen
nacvičené pohyby - hladce a plynule. Dívka skočila, muž se na ni vrhl, nebyl však
připraven na piruetu, která ji bez obtíží dostala z jeho dosahu. Meč hvízdl a
zakousl se přesně a neomylně mezi plechy zbroje. Rytíř zavrávoral a padl na jedno
koleno, zpod nárameníku vytryskla jasně červená stružka krve. Ciri vztekle vykřikla
a ťala podruhé, rovnou do helmy. Srazila rytíře na druhé koleno. Bojová zuřivost ji
zcela zaslepila, neviděla nic kromě nenáviděných křídel. Černá pera se rozletěla
kolem, jedno křídlo upadlo, druhé se svěsilo na zakrvácený nárameník. Rytíř
nemohl vstát, pokusil se alespoň zachytit čepel zbraně rukou v železné rukavici.
Zaskučel bolestí, když morhenské ostří proseklo drátěné pletivo i dlaň. Další
rána mu srazila helmu. Ciri odskočila, aby získal rozmach k poslednímu, smrtícímu
úderu.
Neudeřila.
Nebylo již černé helmy, nebylo dravčích křídel, na nichž přilétala hrůza do
jejích snů. Nebylo již černého rytíře z hořící Cintry. V louži krve klečel
bledý, černovlasý mladík s ohromenýma očima a ústy zkřivenými grimasou strachu.
Černý rytíř padl jejím mečem, zmizel, z tak dlouho ji děsících křídel zbyla
osekaná pera. Krvácející , vyděšený mladý muž, který se choulil před ní, byl
nikdo. Nikdy ho neviděla, neznala ho. Nezajímal ji. Nebála se ho ani k němu necítila
nenávist. Nechtěla ho zabít.
Hodila meč na zem.
Obrátila se. Slyšela volání Scoia´tael sbíhajících od Garstangu. Uvědomila si,
že za chvíli ji obklíčí na tomto plácku. Uvědomila si, že ji dohoní na cestě.
Musela být rychlejší než oni. Přiběhla k vraníkovi, cvakajícímu podkovami na
dlažbě, křikem ho pobídla a v běhu vyskočila do sedla.
Linky
Kritika dřevárny Zaklínač
(Zaklínač na Sapkowski.CZ)
Válka o Cintru
(Pravidla a Reportáže)
Andrzej
Sapkowski Zone
Sapkowski.CZ
Auditorium o Sapkowském na Cyberspace - číslo 250 - (registrace)
Diskuse o Sapkowském na Průvodci
Geralt
Neoficiální
první česká stránka
Zaklínač

|
|