Laddobar Web - Kepler

Úvod

Toto povídání o Janu Keplerovi jsem napsal již před dvěma lety, protože jsem musel. Nakonec jsem si řekl, že to může pro někoho být i zajímavé, a navíc chodím do školy, jež nese jeho jméno, takže se nakonec stal tradičním prvkem mých stránek, již od verze 1.25.

Referát

Tento slavný německý astronom se narodil 27. prosince 1571 ve městě Weil der Stadt. Před studiem teologie, filozofie a matematiky na univerzitě v Tubingenu navštěvoval semináře v Adelbergu a Maulbronnu. Zde si nechal objasnit Koperníkovu heliocentrickou teorii a brzo jí uvěřil. Po získání hodnosti mistra svobodných umění odešel z Tubingenu a přijal křeslo profesora matematiky a astronomie na akademii ve Štýrském Hradci.

Ve věku 24 let, roku 1596, Kepler vydává svou první vědeckou práci, Mysterium cosmographicum, ve kterém rozvíjí svou vlastní teorii a popisuje své názory na strukturu planetárního systému. Tato teorie se sice ukáže býti zcela chybnou, ale jeho matematické schopnosti a původnost jeho myšlenek udělala takový dojem na matematika na dvoře Rudolfa II. v Praze Tycho de Braheho, že v roce 1600 pozval Keplera do Prahy jako svého asistenta v jeho observatoři u Prahy. Po zkušenostech s katolickým pronásledováním protestantské menšiny v Štýrském Hradci Kepler rád přijal. Tycho sice příštího roku zemře, avšak v uplynulých měsících učinil tak příznivý dojem na císaře Svaté říše římské Rudolfa II., že ho ihned jmenoval Tychovým nástupcem na místě říšského matematika. Tím zůstal až do smrti.

Brahovo dědictví zahrnovalo obsáhlé neocenitelné záznamy pečlivých pozorování planet, které Tycho dělal po mnoho let, zvláště pak Marsu. Kepler se nyní pohroužil do intenzivního studia skutečných drah planet. Po zjištění, že ani Ptolemaiova geocentrická, ani Koperníkova heliocentrická teorie nejsou správné, se Kepler soustředil na Mars. Prokázal, že oběžná dráha Marsu je elipsa a Slunce je umístěna v jednom ze dvou ohnisek. Toto zjištění dlouho ověřoval, až roku 1609 uveřejnil své dva první zákony ve své úžasné knize Astronomia Nova (Nová astronomie). První z nich říká, že se planety pohybují po málo excentrických elipsách a Slunce je v jejich společném ohnisku. Druhý zákon konstatuje, že plochy opsané průvodičem planety za stejnou dobu jsou stejné. O deset let později v knize Harmonices Mundi Kepler uveřejnil svůj třetí zákon: čím dál je planeta od Slunce, tím déle trvá, než je oběhne, přičemž druhá mocnina doby oběhu je úměrná třetí mocnině vzdálenosti od Slunce.

Keplerovy zákony podávají v podstatě úplný a správný popis pohybu planet kolem Slunce a tím řeší jeden ze základních problémů astronomie, který se nepovedlo překonat ani takovým vědcům, jako Galileo nebo Koperník. Kepler sice nevysvětlil, proč se planety takto pohybují, to určil až Newton, ale jeho Keplerovy zákony byly pilířem vědecké myšlenky, která položila základ Newtonovy teorie gravitace.

Vzhledem k významu Keplerových objevů je překvapující, že je zpočátku takřka nikdo nebral na vědomí. Dokonce ani Galileo, se kterým si Kepler dopisoval. Keplerovi však nevadilo, že jiní jeho výsledky hned neocenili, věřil, že je jednou někdo pochopí. V průběhu pár desítek let význam jeho zákonů začal být vědeckému světu zřejmý.

Mezi Keplerovými vědeckými pojednáními byla významná též teorie optiky, která byla aplikována na čočky teleskopů. Tato práce poskytovala fyzikální výklady objevů Novy 1604 a nadšené přijetí a vypracování Galileových pozorování s teleskopem 1610. Jeho vědecká práce Úvod Kopernické astronomie (Epitome astronomiae Copernicanae 1618-21) se stalo jedním z nejrozšířenějších vědeckým pojednání v astronomii Evropy. Keplerovo poslední dílo z roku 1607, známé jako Rudolfínské tabulky, byly souhrnem přesných tabulek pohybu planet.

Keplerův příspěvek k rozvoji astronomie se skoro dá přirovnat ke Koperníkovu. Vlastně jsou Keplerovy výsledky ještě impozantnější. Byl originálnější a potýkal se s náročnými matematickými výpočty. A to bez kalkulaček a jiných technických vymožeností, které by Keplerovi početní úlohy usnadnily.
Měl i osobní problémy. Ve válečném chaosu třicetileté války dostával plat se značným zpožděním, císaři Svaté říše římské platili pomalu i za poměrně dobrých časů. Jelikož byl dvakrát ženatý, nemohl to brát na lehkou váhu. Jeho matka byla roku 1620 zatčena coby čarodějnice. Dalo mu mnoho práce, než byla soudem osvobozena.

Kepler zemřel 15. listopadu 1630 v bavorském Řezně. Jeho zákony pohybu planet se ukázaly jako trvalejší pomník než jeho náhrobek, který byl zničen v třicetileté válce.

Kepler byl jednou z nejvýznamnějších osobností vědecké revoluce 17. století.

Použitá literatura: Encyklopedie lidstva, Grolier's Multimedia Encyclopedia a další doplňující zdroje