Tato kritika si klade za cíl přispět ke zlepšení příštího ročníku odstraněním nedostatků tohoto ročníku, není psána v úmyslu nekonstruktivně nadávat organizátorům.
Stanovení termínu akce na konec listopadu s sebou nese několik nevýhod a jen jednu výhodu. Tou je velká pravděpodobnost, že málokdo bude mít tento termín již obsazen nějakou jinou akcí, což hrozí zejména v případě července a srpna či podzimních prázdnin. V tuto roční dobu je již (pro účast dostatečného počtu lidí) nutné zajistit nocleh v nějaké budově, protože stan pro většinu nepřichází v úvahu. To ovšem zvyšuje výdaje a tudíž i účastnický poplatek. Další nevýhody souvisí s počasím - v listopadu je přeci jen docela zima (konkrétně na akci se teplota mohla pohybovat asi mírně nad nulou), což není moc vhodné pro žádnou akci, natož pro šermování. Člověk se samozřejmě pohybem zahřeje, avšak když se zrovna pohybovat nemůže (vysvětlování pravidel), může mu být zima. Navíc šermování v zimních rukavicích sice tlumí rány, ale na druhou stranu je o trochu neobratnější. Akci počasí přálo, neboť nepršelo ani nesněžilo, což se však nedá dobře předvídat a kdyby počasí nebylo tak příznivé, bylo by to docela utrpení (sušit si věci v jediné jakž takž vytápěné místnosti po promáčení po celodenním běhání venku). To se sice může stát i v létě (létem je zde i dále myšleno jaro, léto a podzim), ale tam to tak moc nevadí.
Myslím si (i na základě zkušenosti s některými mými kamarády, kteří z tohoto důvodu nejeli), že termín byl jeden z faktorů, které významně ovlivnily nízkou účast.
Musím říci, že jsem měl docela problémy, když jsem se snažil najít dopravní spojení na akci. Vzhledem k tomu, že Kašparův mlýn leží stranou od železnice bylo nutné jet autobusem alespoň závěrečnou část cesty. Z Prahy do Třebíče sice bylo možné jet vlakem, cesta však trvala strašně dlouho, takže abychom byli na místě do předepsaných devíti hodin, museli bychom vyjet krátce po dvanácté, což bohužel pro nás školou povinné nepadalo v úvahu. Kvůli tomu jsme zvolili autobus, na výběr byl jen jeden spoj. Když jsem o hodinu dříve přišli na nádraží, byly již všechny autobusy jedoucí v pátek plné. Nakonec se nám naštěstí podařilo nacpat se do vybraného autobusu a cestu do Třebíče stát. Přestup na další autobus a cesta po žluté na místo již nebyl velký problém.
Nechci zabíhat do neužitečných diskusí na téma Čechy versus Morava, ale pro příště bych byl raději, kdyby místo bylo lépe dostupné (nedaleko železniční zastávky). Jinak by sice bylo milé, kdyby místo konání bylo alespoň napůl cesty do Čech (viz. Pán Prstenů 98 u Havlíčkova Brodu), avšak to není rozhodující.
I místo konání bylo vzhledem k ceně jízdného určitým faktorem ovlivňujícím účast, avšak jsem si vědom toho, že pokud by to bylo blíže Praze, bylo by to drahé pro Moraváky. Takže příště prosím alespoň lepší spojení.
Vzhledem k roční době bylo ubytování nutné. Bylo příjemné, že si bylo možno vybrat mezi hromadnou noclehárnou v teple nebo chatičkami po čtyřech. S tím byla spojena i možnost hraní stolních her a také posezení poslední večer, které stálo za to.
Vaření bylo o něco problematičtější, jednak mírně chudší snídaně, oběd s chilli ani rozebírat nebudu, ale zato večerní talíř a polévka byl opravdu dobrý. Co mi vadilo mnohem více, bylo množství času ztraceného kvůli jedení oběda. Po první části hry (získávání schopností) byl oběd, který sám trval celkem dlouho, ale navíc následovala ještě pauza. Dle mého názoru by se to dalo vyřešit tím, že by si každý dal k obědu něco sám, když by měl zrovna čas (léčení ve svatyni apod.), takto je to řešeno na většině bitev, na kterých jsem byl. Dalo by se tak vyřešit i stravování obecně, zvlášť v létě.
Ubytování a stravování se výrazně podílely na startovném, významným faktorem ovlivňujícím účast.
V porovnání se startovnými na jiných mě známých bitvách bylo toto několikanásobně vyšší. Příčiny toho jsou zřejmé - ubytování a stravování. Vše souvisí se vším, takže na jednu stranu v zimě skoro nelze jinak, na druhou stranu by v létě tyto náklady odpadly. A souvislost s místem je takováto: při součtu jízdného a startovného vychází asi 500,- + případné další náklady (pár čokolád apod.), což na víkendovou akci, kde se bude šermovat pouze jeden den, je opravdu trochu moc. Mimo jiné to způsobilo neúčast několika lidí, které znám.
Jinak Karkulínovi věřím, že se akce nijak nevyplatila (při daném množství lidí je to přirozené), avšak to také souvisí s výše uvedeným. Pokud by nebylo nutné ubytování a stravování (tzn. pokud by to bylo v létě a lidé by byli ochotní spát pod stany a vařit si sami a během bitvy jíst jen nepravidelně), tak by jako startovné stačilo 20 - 50,- Kč.
Následující předměty se již týkají přímo bitvy, nikoliv dispozic předurčujících malou účast.
Když jsme šťastně dorazili asi o půl deváté, byli účastníků i s námi asi 7. Ostatní doráželi v průběhu několika hodin (komplikace s námrazou na silnicích). Organizátoři nám řekli, že za nějakou půl hodinu se máme začít připravovat na bojovku. Protože se však stále čekalo na další lidi, nakonec jsme ve dvanáct hodin ulehli, protože se nám zdálo zbytečné být před celodenní bitvou nevyspaní a ani jsme nevěděli, jestli nakonec nějaká bojovka bude. Byla. O jejím průběhu a kvalitě mnoho nevím, ale slyšel jsem, že poslední hráči šli spát o půl čtvrté. Není divu, že se všeobecně vstávalo někdy po desáté až po jedenácté. Po snídani byla další pauza, během níž se pravidla optimalizovala pro nižší počet účastníků. To trvalo asi do dvanácti, kdy jsme se konečně sešli, aby nám byla vysvětlena. Nebylo jich mnoho, takže jsme se zanedlouho pustili do první části hry, která měla trvat jeden a půl hodiny. Bylo to získávání vlastností a životů pro svojí postavu. Nakonec se protáhlo na něco přes dvě hodiny, kdy skončila a byl oběd.
Samotný oběd netrval dlouho, avšak pak byla z pro mě ne úplně pochopitelného důvodu pauza, takže druhá část začínala kolem čtvrté. Již se začínalo stmívat a my jsme si zatím ani neťukli. Tentokrát se jednalo o to, dobýt cizí svatyni. V nastávající tmě jsme došli do té svojí a začali hledat cizí. Tu jsme zanedlouho dobyli, takže se nikomu kvůli šermování ve tmě nic nestalo. Taky z něj asi nikdo nic neměl. Vyhovující nebylo ani šermování pod lampami mezi chatkami, není nad sluneční světlo. A to na internetu stálo, že se bude dbát hlavně na bezpečnost. Když jsme organizovali vlastní dřevárnu (spíše pro děti 12 - 14 let), při které byly meče obaleny mocnou vrstvou molitanu, někteří byli proti závěrečně řadové bitvě v pět hodin, protože se již začínalo stmívat. Což teprve začínat vlastně celou hlavní část hry za tmy!
Po zbytek akce již čas nebyl tak důležitý, stačilo vstát včas tak, aby se stačilo uklidit a odjet. Avšak nedostatek možností kvalitního šermování mě opravdu hodně zamrzel.
Bohužel nevím, co se dělo na páteční bojovce, viděl jsem jen papír se šifrou. To mohlo být zajímavé zpestření dřevárny, nebýt toho, že to způsobilo totální zpoždění hry. Již doma mě mírně zaskočilo, že nikde nejsou žádná pravidla hry, avšak nakonec jich stejně bylo tak málo, že by bylo k ničemu zveřejňovat je na internetu. Existovala totiž pouze pravidla pro kouzla, znamení a speciální vlastnosti válečníků. Žádná pravidla boje ani nic jiného. Nakonec se bez toho člověk docela dobře obešel, pravidla boje (zakázané oblasti a tak) byla vysvětlena před hrou a jakési záznamy o postavě nevyžadovaly vysvětlení. Problémy by se možná vyskytly, pokud by vlastní boj byl delší.
První část hry byla zaměřena na získávání vlastností, člověk se však mohl naučit kterékoliv kouzlo, znamení či vlastnost, tím se vytratila poslední návaznost na dílo Sapkowského, protože zaklínačská znamení mohl dělat každý, kdo se je naučil a nic jiného již hru se světem Sapkowského nespojovalo (samozřejmě, jedna strana byla Nilfgaard a druhá Nordlingové, avšak tomu byla nadřazena legenda o zlé kněžce a druidovi). To zvlášť překvapí u dřevárny, která je prezentována na oficiální české Sapkowského stránce. Získávání vlastností bylo také velmi problematické, v této oblasti více než kde jinde bylo vidět, že je to těžká improvizace. Každý organizátor požadoval za naučení kouzlu něco jiného, avšak zřetelně si to vymýšlel z hlavy (nebo aspoň velká většina). Některé úkoly byly originální, ale jinak nic moc. Dost vadila také nevyváženost úkolů - někde se dalo sehnat něco takřka zadarmo, u jisté léčitelky to však prakticky nebylo možné, protože zkoušela jako ve škole z věcí, které nikdo vědět nemůže, protože v našem světě jaksi neexistují (dotaz jak se čerpá léčivá energie z přírody a další). Také byla dobře patrná nejednotnost pravidel, jednotliví organizátoři si je vykládali různě (buďto že je třeba se znamení Aard nejdříve naučit používat a pak ho získat, nebo se ho naučit jen jednou). Tímto způsobem došlo k přesycení magií, všichni získali nějaké speciální vlastnosti, takže pak v bitvě létala dost magii a na mečích to tak moc nezáleželo.
V druhé části hry bylo úkolem donést pochodeň z cizí svatyně do své a tam ji zhasit. Ve svatyních bylo možno prakticky neomezeně se reinkarnovat, léčit a také doplňovat kouzla. Naštěstí došlo jen k málo střetům, neboť Nilfgaard brzy vyhrál, ale stejně byla bezpečnost opravdu malá (i jenom chodit potmě v hustém lese není úplně to pravé, natož bojovat).
Po skončení obou částí jsem byl dost zklamán, hlavně tmou na závěr a nedostatkem boje.
Sobotní večer byl jedna z mála věcí, které se mi na akci líbily. Počáteční hraní na kytaru a zpívání po čase vystřídalo město Palermo (mimochodem jedna z mých nejoblíbenějších her). Pak se zase zpívalo, to už jsme šli spát, podle Hvězdosvitova vyprávění to nakonec skončilo matracovou bitvou. Během večera panovala pěkná atmosféra, člověk poznal ostatní lidi a jejich názory (zvlášť při Palermu), bylo to fajn.
To je vše, na co jsem si vzpomněl. Pokud vám připadá, že je to zbytečně pesimistické a negativistické, je tomu tak proto, že po návratu z akce jsem si vůbec nebyl jistý, jestli bych na takovouto akci jel znovu. Abych si mohl být jistý, chtěl bych pomoci napravit všechny chyby, které mě nejvíce štvaly. Jen pro doplnění, sám jsem organizoval dřevárnu Válka o Cintru, která se konala o podzimních prázdninách, spalo se pod stany. Koho by zajímaly podrobnosti, jsou zde. Až bude příští ročník, pošlu pozvánku do konference. Možná jsem ještě něco důležitého zapomněl, časem to když tak doplním. Své připomínky můžete psát e-mailem.
